close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Červen 2007

¤Už nepříjdeš¤

22. června 2007 v 21:41 | Martinečka |  *Básničky o lásce*
Proč odešlas,
proč si mě tu nechala,
tohle nemělas,
srdce si mi předala,
jen já sám tu jsem,
nikdo jiný, jen bolest a smutek,
utíká mi za dnem den,
a bez tebe život mi mezi prsty utek,
proč si odešla pryč,
samotnýho mě tu nechala,
já už neuvidím tě víc,
proč sis mě sebou nevzala?
Lásko, kéž bys vstala,
lásko moje milovaná,
kéž bys mi zase pusu dala,
tohle jsou slova vzdaná,
Přijd za mnou do mých snů,
já budu snít po mnoho dnů,
zde budem žít štastně
a já budu ti skládat básně,
budem žít na věky věků,
už slova si zase pletu,
proč si zanechala mě tu,
už nemám ani na to
abych dopsal tuhle větu,
ty jsi moje zlato,
vem si mě sebou, prosím,
v srdci tě dál nosím
Už se nevrátíš,
já to moc dobře vím,
ve snu přijít smíš,
a já tě mít smím,
co víc si přát,
jen abys živa byla,
pak mohl bych ti dát,
po čem si tak toužila!

¤První jiskra¤

22. června 2007 v 21:34 | Martinečka |  *Básničky o lásce*
Když jsem tě poprvé spatřila,
jiskřička mezi náma jiskřila.
Prvně jsem tě ráda měla,
v každém snu jsem u tebe byla.
Opakoval jsi mi stále "miluji tě",
přitom si byl šťastný jak malý dítě...
Skončilo to rázem konec
a v tom zazvonil ten zvonec..
Pohádka je u konce
a stěžovat si můžem leda tak popelce.

¤Nevyjádřená láska¤

22. června 2007 v 21:02 | Martinečka |  *Básničky o lásce*
Možná je to tím co jsem ti dal,
možná je to tím že mě žene žal,
nevím jak to bude dál.
Nevím jak ti vyznat mou lásku,
nevím jak pohladit tu krásku,
nevím jak to bude dál,
bůh ví co jsem ti dal či vzal.
Vždyť víš jaký já jsem,
možná že tvůj milý jsem.
Stále se mi neozýváš,
stále mě nenazýváš,
tvým milým či přítelem.
Obrazek

¤Beznaděj¤

22. června 2007 v 20:50 | Martinečka |  *Básničky o lásce*
Vstala a chtěla jít,
nebavilo ji už na světě být.
Slzy pálily ji moc,
plakala dlouho, celou noc.
Chtěla být jen s ním,
líbat jeho tváře,
srdce neosvítila jí záře.
Vzpomíná na časy, kdy spolu byli,
lásku mezi sebou si zaslíbili.
To ona, zkřížila jí plány,
nikdy už nebude nežné milování.
Milovala ho moc,
víc než sebe,
víc než oblohu,
víc než jasně modré nebe.
Už nemohla, byl konec všeho,
neprobudí se už nikdy vedle něho.
Stála tam na mostu,
dívala se dolů,
už chtěla skoncovat
s představou: spolu!
Houkání sanitek, pištění kol,
nikdo nevyléčil její světabol.
Obrazek

¤Věrná¤

22. června 2007 v 20:41 | Martinečka |  *Básničky o lásce*
I když vichr venku vane,
I když slunce půdu spase,
I když smrt mě někdy najde,
Věř, že láska má neuhasne.
Obrazek